Koho to bude nudit, ať čte jenom žlutě vyznačenej text, ten není tak ukňouranej :p
Ráno jsem vstala. Měla jsem mizernou náladu. Praxe. Pondělí. Bez Aduš! Při cestě na Bertramku jsem vůbec nevěděla, jak mám svůj naštvanej zamračenej výraz vystřídat za ten normální neutrální a nicneříkající, kterej nevyjadřuje emoce ani nic jinýho, jak už to bývá u lidí co jedou sami někam kde sami nebudou.
Než jsem prošla vrátkama a ocvakla kartou že jsem přišla, pořádně jsem zavrčela a oči se mi zalily hodně vzteklejma slzama. Pořád myslím na to, jak Zuzanu seřvu, jak prásku s tou blbou praxí. Dnesak to bylo nabitý.
A když jsem vstupovala do posledních dveří, moje jeiný přání bylo, aby měla Zuzana zakázku a byla pryč. A byla jsem neuvěřitelně šťastná že to tak bylo!
Nechala tam bordel jak po stádu krav. Sice mi nikdo neřekl ,ukliď to' ale každý pondělí pravidelně vynáším odpadky snad půl kiláku od ateliéru (trochu přeháním). A to mě vadí, ale nestěžuju si nahlas. A tak jsem uklidila i zdánlivej pořádek. Složila jsem dokonce bublinky a igelitku z alberta! Posbírala jsem malinkatý kousíčky nalepovací tapety co se válely špinavý na zemi. Prostě každou maličkost.
Tak a co mě naštvalo na nejvyšší míru. Tomu jsem nemohla ani uvěřit! Jeden krypl, co jede po Zuzaně neumí zdravit. Ale jo, umí, jenom ne mě! Ticho, tichoučko. Je slyšet když se pírko snese na podlahu. Krypl vejde. A já? ,,Dobrý den'' a on se na mě podívá a mlčí. Když odejde, nahlas řeknu: ,,Tak si naser kreténe jeden''. Vedle v místnosti byl jeden otylejší chlap. Myslím že mě slyšel. A doufám že mu to nabonzoval. A pak? Haha! Přišel zase! A já lehce útočně a přehnaně nahlas na něj. ,,Dobrý den!'' a on nic! A tak jsem nechala uklízení, opřala se o popelnici a koukala jsem se na něj dokud se na mě neotočil, protože mu přišlo asi divný, že jsem nešustila pytlem na odpadky! On se na mě podíval tím svým debilním xichtem a vycouval z místnosti.
Mám pro tebe vzkaz ty jeden imbecile! ,,Imbecileeeeeeeeeeeeeeeeeeee!''
No a pak jsem řekla tomu otylému pánovi, že jdu pomoc klukům na divizi. A tak jsem odkráčela-la-la-la. Nutila jsem kluky aby mi skoro tři hodiny zadávali úklidovou práci, abych se nemusela vracet do dílny, kde mezitím naklusala Zuzana, který vyhrála v baru proměnu a má vlasy jako helmu.
Zametla jsem celou divizi, vyluxovala kancelář, umyla mikrovlnku (humuuus!), umyla skleničku, rozmotala a smotala nějaký drátky, Šermovala jsem s pytlema na odpadky atd.
Mezitím se mě tři kluci zeptali na- Aduš to budeš čumět!- na to, proč tam neni Aduš. Každej zvlášť! x)
Pat a jeden sladkej blonďáček se zase mě! zeptali jestli kouřím. Já blbá kráva řekla že ne. Měla jsem jít s nima, páč to mi pak nabízeli. Pravda, na mikuláše mě jedinej nádech málem skolil. Měla jsem takvou motanici, že nebýt kámošky, už bych se válela na zemi, bylo to fakt hnusný.
Pak jsme se s klukama bavili o takových ptákovinách. Třeba se mě ptal jeden jestli poslouchám 5 angels, a já jako že ne, ale znám je. A on že jim něco dělal na koncertě nebo co. A vychvaloval je tam:D A s klukama řešili jak dlouho si budou muset počkat než to s nima budou moct dělat atd.
Pak si zahráli na stole pingpong a málem schodili skleničku od cocacoly, kterou jsem nádodou myla, viz výše x)
A těch pár drobností co se děly dál, to už nebudu vypisovat. Každopádně v jednu jsem se vrátila na dílny.
Hned jsem dávala tyče na tapety na držák na tapety x) Vyloupávala písmenka. Vytřela podlahu. A přenášela jsem inside sale nápisy na papírovou přenašečku. Vystalala jsem postýlku nějakejm komunistickejm reklamám o první republice, policii a četnících. A nikdo si nevšiml, že jsem tam náhodou uklidila!
A pak mi Zuzana dala do rukou jednu těžkou desku, kterou jsem měla odnýst po strmejch sklápěcích schodech do něčeho jako je půda bez stěn x) A jelikož mám problémy vylézt tam sama i když se křečovitě držím okrajů, tak jsem to přenechala Zuzaně, která vypadala, že by ráda psala znova hodnocení z praxe a dala mi kouli!
Nejsem nějaká předpojatá nebo tak něco, ale posílat epileptika s něčm s čím decela určitě sletí ze schodů do vejšky, kde to nemá ani stěny, neni zrovna nejlepší, ale prčo si stěžovat? Stačí jen omylem omlátit desku a Zuzana přiběhne, seřve mě a odnese si to sama.
Odcházela jsem tak moc ráda!
Ale od tý doby nevím vůbec co jsem dělala. Dokoukala jsem film ,Ruka na kolébce' , ,P.S.Miluji tě' a zkoukla Million dolar baby, což je tak úžasnej film, že jsem brečela jako u žádnýho filmu. A hlavní postavou je naštěstí ženská a i když je to o boxu, tak nikoho nenuděj pravidlama a rovnou se do sebe pustěj. Hezké. Ale co pak? Je jedenáct hodin. Možná jsem zírala na stěnu a nebo jsem usnula a nevím o tom.
No nic, nebudu zdržovat, bb :*
PS: pardon za vulgární výrazy :p
to budu čumět a už jsem zvědavá k prasknutí