Tuhle básničku jsem napsala opravdu hodně dávno. Pro mě je to dávno. Bylo to 27.1.2009. Náhodou jsem si procházela svoje složky a našla jsem toto. No, byla by škoda to sem nedát a pak to omylem smazat. Všechno co napíšu tu chci mít :-*
Při týhle básničce vím docela určitě, že jsem myslela na středověk. Zakázaná láska dívky a mladého kněze. Doba, kdy nectít lidské zákony znamená boží trest a nejvíc to samozřejmě odnáší kněz. Oba je zabijí a oba se dostanou na věčnost odděleni do pekla. Jenom jí ale bůh nechá jít dál do nového života a jeho na to nechá koukat.
Možná trochu stupidní, ale v tu chvíli jsem měla pocit že z těch pocitů úplně exploduju. :) bb
Prázdná, jako ruce lapající po kouři,
Voda schne pod dotykem rtů,
Děsivá, jako ticho před bouří,
,,To je ta daň, lásko- věčnost beze dnů.''
Hledíc do nicoty, jako omámená,
Cítí nechvalně známý chlad,
Kámen rozdírá kolena sněhobílá,
Tak chutná hříšný pekla slad''
,,Ó, bože můj, vždy jsem věřila,
Pro sebe nežádám já ničeho!,
Však když jsem ho prve spatřila,
A tála pod dotykem, ach hříšná něho,
Tu jsem já prvně zhřešila.''
,,Vyvaruj ho, všemocný, věčnosti,
Neboť on ten, kdo život mi daroval,
To on byl mým andělem, Výsosti,
Všem kázal lásku a mne miloval.''
,,Čistější duše naleznouti nebyla,
A jeho víra se dotýkala hvězd,
Jen touha po lásce ho zmámila,
Kéž jeho duše součást nebes jest.''
Na tvářis lehký vánek pocítila,
Otevřela udiveně seschlá stará ústa,
Když z temna bílá mlha zazářila,
A ty ses znovu narodila…
Ach jaké je žít v nevědomí,
Když zrodila ses v zapomnění…
Nový článek na blogu pro tebe neplatí až budu ve škole dám ti papír s novou adresou. Tu novou dám jen těm ktere znám líp
a ty tam patříš tak očekávej papírek.
P.S. nevím zda se zítra potkáme, kdyžtak ti ho dám na praxi nebo zítra v sms