close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dost dlouhá vykecávačka, a aloha zase za měsíc :p

2. července 2009 v 1:42 | Lucinka |  Pubertální výlevy...
Už jednou jsem tenhle článek psala, ale omylem jsem to vypla...

V pondělí proběhla rozlučka s devátými třídami na parníku Orca. Kdybych to měla vystihnout jedním slovem, bdue to 'okouzlující'. Celej den se vydařil. Po škole jsem šla s Terezkou a její kámou Míšou do čajky. Daly jsme si jasmínovou vodnici a čaj. Vyhulily jsme myslím tři uhlíky. Bylo to tak nádherný. Jako bych nikdy z toho místa nemusela odejít. A ta vůně! Na záchodech měli červený žárovky a když jsem se posadila na hajzlík, koukala jsem se na sebe do zrcadla x) Abych řekla pravdu, pořádně se mi točila hlava a to už na začátku x) Bylo to nádherný :)

Přišla jsem dom a vystrojila jsem se. Do deště a kosy krátká sukně, děravý boty a letní šaty. Nice nice :p Do parníku jsem propašovala pití, protože tam bylo zakázaný nosit si svoje. Tak bylo na topení pod stolem, ale moc se neohřálo. Musela jsem se pochlubit jak jsem skvělá hiderka a za chvíli tam bylo na dně :)

Na střeše parníku lilo. Skvělé počasí. Samozřejmě nesnáším déšť, ale teď... Nebylo moc deštníků a tak se skupiny srážely pod jeden. A i pod můj přišli lidi. Mělo to kouzlo :) Jídlo bylo skvělý, lidi byli skvělý, učitelé byli skvělý... Jo aha... No ale považovat učitele za lidi... No nic :p

Když to skončilo, bylo asi... Já fakt nevim, asi půl dvanáctý. Šli jsme do čajky (hulí ve dne hulí v noci) ale vykopli nás že budou za hodinu zavírat. Myslej si že asi patnáct lidí nezvůádne jednu vodnici za hodinu? V tom bylo spíš to že nám bylo jen 15, některým i míň.

Abych řekla pravdu, to mi náladu nezkazilo.

Pondělí no, byl to den, dky mě zachvátila hrůza z revizorů. Neměla jsem jízdenku. V každým maňasovi jsem viděla revizora. A na Andělu, o pár minut pozdějc najednou vidim že revizoři maj nějak sraz x) Docela šok, na každý zastávce tři revizoři... Po nějaký době mi došlo, že to byli asi řidiči tramvají, maj totiž stejný uniformy, neli to, že revizoři jsou v civilu a maj jenom nějakou placku.

Byl to nice den. Na to se nezapomíná. Jop, určitě seženu fotky. Zjistila jsem že mi sem stejně chodí lidi co mě neznaj plus babička a sestřenka, což mi nevadí. Dobře, trošičku jo, ale představa že by mamka věděla co dělám... To mi připomnělo, že si mamka udělala facea, docela šok. Ona, sto let za opicema.

Ve čtvrtek jsme měli představení devátých tříd. Každá třída obdržela jeden z devíti ročníků a měla zahrát scénku, která byla pro ten ročník charakteristická. my jsme měli 1. a 7. třídu. První třída znamenala příchod do školy, nebylo to skvělý, ale bylo to dobrý :) A v sedmý třídě byla ve škole Superstar. Takže dvě moje kámošky krásně zpívaly a komentáře poroty (hlavně Jany) byly odrovnávající. Marijana, ta co zpívala, si spletla den a začla brečet. To mě docela vyděsilo. Lekla jsem se aby to nezačlo o den dřív. Nerada trpím moc dlouho.

A pak nastal pátek. Vysvědčení jsem úplně zjebala x) Trochu mě naštvalo že mi Semorád dal za čtyři z matiky když mě přezkušoval a měla jsem dvojku,ale odpustila jsem mu to když mi nabídl tykání, což mě fakt potěšilo, jenže já nvm jestli mu budu schopný tykat, pořád je to můj sbormistr a i když jsem mu řekla pěkně drzý věci(pstě ze srandy) tak mám k němu respekt. Uvidíme :)

Třídní jsme koupili velkej pohár, na kterým stálo něco jako 1. místo třídní učitelce 2005-2009. A dvacet jedna růží, což představovalo každýho z nás jednadvaceti dětí. Rozbrečeli jsme jí už ve třídě. Trochu jsem cítila zadostiučinění, nebo jak se tomu říká. No prostě radost že je jí něco líto, že taky trpí. koneckonců mi zkazila týden mého života tím že mi zakázala rozlučku v kalný. To jí nezapomenu.
No a ten den jsme si dělali obtisky na zdi. To je tradice ve škole. Devátý ročníky si obtisknou svojí ruku na zeď školy a napíšou k tomu jméno. My jsme hnedka pod věšákama x)

Přesunuli jsme se do Atria a tam jsme zazpívali písničku co jsem složila. měla poměrně úspěch a pro tu událost se víc než hodila. Parta bláznů- učitelů se rozhodli že nám předvedou sokolskej slet nebo co to bylo x) Tancovali s olympijdkýma kruhama a měli an sobě nice hadříky. Fotky doufám seženu. Pak byl proslov, ceny ředitele školy, kdy samozřejmě vyfasovala cenu Verča, což všichni očekávali.

Já osobně jsem byla překvapená jak dlouho jsem vydržela nebrečet. Začlo to až když jsem přistoupila k mojí milovaný učitelce- Oliveriusový. Měla mě 1.-3. třídu. Neznám nikoho kdo by jí nemiloval. A ona si nechala můj dopis co jsem jí dávno dala a má i můj obrázek na kterým je zelený Slunce. Taky mám její dopis. Psala mi že až napíšu knihu tak chce být první kdo si jí přečte. Myslím že ode mě hodně očekávala. No uvidíme kam se moje neumy odeberou.

Šli jsme na oběd a jako vždycky na začátku a na konci roku nám dali rizoto- nejlepší jídlo co kdy v jídelně dělali, snad kromě tortil.
A pak jsme se sešli před školou. Měli jsme jít někam ven a koupit si alkohol a... no znáte to. Zrychtovat se nebo tak... Ale předtím jsem vytáhla akrylový barvy (nesmyvatelný tempery) a všichni kdo tam byli počmárali sochu pegase před školou. První kérku dostal na zadek x) Štětce jsme umyli v louži a zůstala tam krásně duhová voda. Snad bude ten berevnej flek na chodníku na pořád. Jako připomínka na nás :)

Asi si ještě pořádně neuvědomuju že je konec. Neumím si představit ani trochu co by se mohlo dít v mojí nový škole. Budou tam šprti, debilové, vyvrhelové, pohodový lidi, budem parta? Jeden kluk co tam chodí mi říkal, že přímo v budově se prodávaj drogy, takže je to doupě feťáků a jiných magorů. Prej je normální když ve všech třídách většina lidí propadá. Snad nebudu jedna z nich :)

No a já jsem teď před táborem naposled na počítači. Zítra odjíždím na chalupu s hafem zavazadel a v sobotu odjíždím v 13:30 z černýho mostu na ten tábor. Jsem ráda. Je to jako tradice odjíždět z Čerňáku, jenže posledně jsem byla jediná Pražačka snad, takže jsem musela jet až z Pardubic. Teď mě tam hoděj autem když k nim nasednu v Praze! Hippie yeaaah!

Tábor... Tyjo... Jezdím tam už od šesti. (Je mi 15). Takže je jasný že to tam zbožňuju. Jedu na celej měsíc. Na dva turnusy po 14ti dnech. Minulej rok jsem byla poprvý na svou. První turnus mě tam jedna mooc mladá holka docela otravovala. Neměla jsem nervy na ty její kecy, pořád jsem měla deprese. Po táboře jsem si nadávala že jsem taková slaboška. Celej rok jsem na to myslela. Nechci někomu kdo je asi od tři roky mladší dělat fackovacího panáka. Já budu muset prostě ignorovat její stupidní kecy. Problém je v tom, že ona přesvědčí každýho že já jsem největší ubožák a že je sranda do mě kopat. Ona nechápe jakou má moc, když dokáže takhle malá ovlivňovat lidi. Přijde mi něčím strašně vyspělá, ale přesto se chová tak dětinsky. Je možnost že na tábor ani nepojede, ale já vím podle fotek na webu tábora že tam jezdí každej rok, takže to že nepojede je docela nepravděpodobný. Ani nevím jestli to byla Lucie nebo Dominika. Asi spíš Dominika. Což mi připomíná Doda. Jednoho jejího kámoše. Kdybych byla vyhovující lide na tom táboře, určitě bych s ním vycházela. Skoro jsem ho měla i ráda. A Frýďa... No to nevim. Fajn kluci, dokud něco nemá spojitost se mnou.

Koupila jsem si Mp4ku. Jdou tam dát filmy, textový dokumenty, fotky, písničky a je tam rádio. A i kdyby tam šly jen textový dokumenty, nevadilo by mi to. Mám tam všechny díly Stmívání na kapitoly a několik mých oblíbených Ff povídek a i svoje básničky.

Jo, best! Jsem asi nemocná. No jako mám rýmu, bolí mě hlava, teplota 37,2°C a léky si mamka odvezla sebou do Turecka. nemáme tu ani paralen, nebo bioparox, nebo cokoliv. jsou tu jen nějaký antikoncepční pilulky x)

Ráno musím do knihovny, vyčistit zvířata, jít s králíkem k veterináři a dobalit si na tábor. Nemůžu to stihnout, někdy v deset odjíždíme z domova. Chjooo...!!

Jooo! teď jsem chvíli přemýšlela co jsem to chtěla. Před rokem jsem s Verunkou uzavřela něco jako sázku, že vydržím celý prázdniny bez masa. A vydržela. Nějakou dobu jsem ho nejedla ani po prázdninách, ale teď už ho zase jít, i když ho když můžu vynechávám a jít jenom kuřecí nebo něco co nevypadá jako když to běhalo po dvoře. No a proč to píšu. Rozhodla jsem se znova to podstoupit. Je to jako tréning mojí vůle. Snad se na mě zase nebudou divně dívat x) A doufám že to omylem neporuším. Už jsem s tím začla někdy 1.7. Na rozloučenou jsem si dala rizoto x)

Strašně se mi stejská po sboru. Asi to je nějaká závislost. Předtím jsem jednou týdně dostávala svojí dávku, ale teď... Fakt moc mi chybí.

Tak já budu končit. Nebo se rozbrečím :)

Držte mi pls někdo s tím táborem palce, bude to utrpení, podle mých teorií.

Jak to jenom vydržím bez svýho počítače a vany a kamarádů...:'(

Hele já jdu, už to píšu skoro dvě hodiny x)

Papa :*
 


Komentáře

1 KelPelf KelPelf | E-mail | Web | 26. října 2019 v 22:09 | Reagovat

Women'S Viagra For Sale  <a href=http://durazy.com>viagra</a> Best Place To Buy Finasteride Buy Tamoxifen In Australia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama