Remarquovy Stíny
24. prosince 2008 v 0:37 | Lucie Hladová | BásničkyKomentáře
Tak to HOU HOU! x)) Pěkně se vyjádři x))
Mě se to líbilo. Musím se přiznat, že jsem v tom viděla spíš jiný příběh, než zrovna Hittlera.. Spíš osoby jen náhodou spojené.. Nevím, co přesně mi šrotovalo v tý kulatý věci na krku, ale představy byly pěkně živý a podrobný.:))
Lucí, co děláš, když nemůžeš spát? Napadlo mě navštívit opět dr. Lectera, ale tenhle týden by to bylo už po.. nevímkolikátý a bojím se, že by mě to mohlo poznamenat!:P
Když nemůžu spát? Nevim, chodím k tobě na blog a píšu ti že nemůžu spát x)) Nikdy nvm... Asi jsem na počítači... Copak? Nemůžeš usnout? Tak prášky snad? Chodíš k Hannibalovi? Heh x))
Moc se to nerýmuje, ale je to pěkné:) Ehm.. ten Dan.. skládá básničky *zasněně si podpírá ručku a zírá do nebe*
né, džouk. Já jen.. vezme si mě
Ne, další blbej džouk. Povedlo se vám to :) (bez džouku)
Jo skládá často o válce, vlastně skoro každej den x) Často je to dost odporný, prostě humus, většinou se mu to nikdy nerýmuje x) Ale vždycky je to něco fayn:)
Tohle se rýmovat ani nemělo, to jen já z rozmaru prostě vynutila sem tam nějakej rým x)
Už přece není bez zábran
to lidské chápání
více věcí na baterky
zásoboni kýčem
havran ptáci a jiní
náhražky nad zlato
BOZI POEZIE
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
Tak musím říct, že na to, že to psalo více lidí, to je docela dobrý... Výtek bych měla víc než pár, ale jsou Vánoce, tak si své kydy nechám pro sebe