close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Přátelství je jako zlatá brána, v nás je od té brány klíč...

2. dubna 2008 v 19:34 | LUCKILY |  Pubertální výlevy...
Přátelství je jako zlatá brána, v nás je od té brány klíč...
Ano. Je to tu zase. Další bolístka na srdci. Já nevím, jestli jsem ta špatná já, nebo jsem jenom oběť...

Napíšu sem celej příběh, ať jste v obraze...
Ani nevím, jak se to všechno seběhlo. Asi to začalo na sboru před osmi dny. Přišel ke mě a Veronice(nejlepší kamarádce) jeden kytarista ze sboru. Ono se všechno má tak, že Veronika je fajnová a má velký prsa a nosí hluboký výstřihy, tudíž se jí vtírají nejen kluci ze třídy, ale i páni učitelé, prostě i dospělí. Tomáš, ten kytarista k nám přišel a oni si začali povídat. Já jsem jí chtěla něco říct, ale absolutě mě ignorovala. Ona ho pozvala na černej čaj domů, a chtěla, aby jí nainstaloval nějakej program. On je mi tak nesympatickej! Dělá ze sebe sbormistra, i když je jím náš matikář... Navíc se vytahoval, že zrovna rozebírá a skládá počítač. A pro efekt si dal ruce za hlavu. Pořád trapčí. I Verča ho jednu dobu pomlouvala. Ale chápete, že je mu 24let? Když si konečně dal odchod, tak jsem jí vyčetla, že jsem jí nemohla nic říct. Prostě jen můj názor na tu debatu. Já bych jí ten program nainstalovala, a jako její nejlepší kamarádka bych čekala, že požádá mě, protože něco málo o počítačích vím, ne nadarmo mám doma počítačovýho maniaka a grafika bratra, aby mi něco do tý hlavy natloukl. Jenže to je ono. Asi si myslela, že jsem neschopná. Pak mi ještě vyčetla, že když ten program neznám, že ho ani nebudu umět nainstalovat. Tak jsme se nějak pohádali, ale pořád jsme spolu kamarádili.
Pak jsme někdy další den (nebo já nevím kdy) šly s Terkou Tomášovou a Luckou Půtovou k nám domů. Tam jsme probírali prázniny. Chtěla jsem, aby jely se mnou na tábor, protože Veronika bůhví proč nechtěla. Jenže Terka nesnáší Lucku, ale nechce jí to asi říct, tak řekla, že asi nebude mít čas, tak jsem se domluvila s Luckou, že ona by tam jela. Tak Lucka ode mě odešla a zůstala tam Terka. ta mi říkala něco jako: ,,Jak s ní můžeš chtít jet na tábor?!'' a podobně.
Je pravda, že Lucka je občas svině, ale teď bývá často v pohodě a je to změna, a to naprosto příjemná. Druhej den jsme to řešily s Luckou ve škole. Verča s Terkou si myslí, že jsem je zradila. Ale vždyť jsem nic špatnýho neudělala, nebo snad jo? Já to nechápu, nevím, jestli jsem vážně tak špatná a změnila jsem se, nebo to holky řekli ze vzteku. Přátelství s Terkou je pro mě víc než s Luckou.
A s Verčou? To naše přátelství bylo jiný, než ostatních. Všichni to říkali. Já jsem myslela, že nemůže na ničem ztroskotat. Nikdy to nevypadalo, že by jsme se mohly pohádat tak, že by všechno zkončilo. Ona si asi neuvědomuje, jak mě to zranilo. Tak šíleně moc. Nikdo by to neřekl, že by to mohlo skončit.
My dvě jsme spolu kamarádily v kuse asi od půlky šestý třídy a vždycky jsem jí zůstala věrná kamarádka. Seděly jsme spolu ve všech lavicích. Chodily jsme spolu na obědy, přestávky jsme trávily spolu, když jsme šlapaly školu (rým... :( ), ze školy jsme chodily společně, do sboru, ze sboru, pořád jsme byly na icq a povídaly si. To já jí nakazila tak, že trávila hodně času na počítači. Pomáhala jsem jí s blogem...
Bylo hrozně úsměvný, že jsme si říkaly jen přijímením. Celou tu dobu. Samozřejmě jsem si občas řekly ,,Verčo'' a ,,Lucko'', ale většinou to bylo jen: ,,Hladová'' a ,,Missová''. Jednu dobu jsem jí říkala ,,Mindo'' ,,Ninjo'' ,,Lásenko'' ,,miláčku'' prostě jsme si ze všeho dělaly ,,prdel''. Všechny naše názory byli odlišný. Úplně všechny do jednoho, snad a ž na pár výjimek. Celou tu dobu jsem se bavily, dokonce jsem u ní spala, což obvykle nedělám. Oblíbila jsem si její mamku, taťku, sestru i kočku. Přirostla mi k srdci a takovýhle pitomosti nám všechno zkazily. Dneska jsem zavedla na icq řeč na ten neurčitej vztah mezi náma... Napsala jsem jí jak mě to mrzí, že to není jako dřív a ona jen že se mnou bude klidně dál kamarádit. Proč mi to vyznělo tak lhostejně? Může za to to slovo klidně?
Pak jsem jí napsala, že jestli se mnou nechce kamarádit, tak ať mi to řekne, že nechci aby mi lhala, a ona se odhlásila... Tak.. A jsem tady, a svěřuju se místo nejlepší kamarádce všem, který jsou schopný přečíst si tehle článek. Tak teď prostě střídavě brečím a dělám ty základní věci...
Proč mě to tak vzalo? Mě Lucka nestačí. Já potřebuju Missovou. Její prátelství. Nevím za jak dlouho mě ten smutek přejde. Prostě nevim... Co mám dělat? To nespraví čas. Já si to asi ještě neuvědomuju... Njehorší je, že necítím to, co bych měla. Z takovýho světobornýho přátelství je nic a já jenom brečím. Čekala bych, že budu řvát, mlátit věcma o zem, rozbíjet věci, přemýšlet o pomstě, nebo že půjdu za Verčou a budu jí klečet u nohou a prosit za odpuštění... Ale já jen sedím za počítačem a nevím co víc mám udělat, než brečet. Všechny rozumný řešení jsem udělala, teď už zbývají jen nerozumný...
Od prvních vět
Znali jsem svá přání
Na zpaměť
Jen ty a já
Dvě holky
Jedna duše bláznivá

Vždy bez řečí
Řekly jsme si pravdu
Do očí
Co mý je tvý
Tak začínalo
Naše přátelství

Čas to ale všechno vzal
A zase běží dál

Zdá se že jedna druhé nevěří
Svoje plány a touhy už ti nesvěřím
A není proč na pravdu si hrát
Zdá se že každá má dnes jiný směr
Teď už vím život nemusí být vždycky fér
Umí rozdávat a umí brát

V dobrém i zlém
Se stáváš
Opravdovým přítelem
Já chci víc
Chci smát se s někým
Jen tak bez hranic

Kdo z vás mě ochrání
Před dalším možným zklamáním
To je můj strach
Bije všem kámoškám
Na poplach

Čas aby to všechno vzal
A zase běžel dál
Ewa Farná- Přátelství
 


Komentáře

1 Ajda Ajda | Web | 2. dubna 2008 v 19:46 | Reagovat

ahoja mam mensi prosbu sem si dala na ewatour video no a potrebuju hlasky thak asi 2 clanek u me na blogu je kde se muzes registrovat oni ti do 2 hodin poslou na meil heslo pak se prihlasis a das mi hlasek jo to vse neni za darmo dam ti za tuto snahu 2 diplomky

jen pro tebe pac zadny spolcaky nedelam sou trapny jo a taky pls rekni vsem svym SBeeeckum jesi to pro me udelas si na mrte a ja pro tebe hlasnu vsude ju???? jo taky lidi jesi pro me hlasne je to mrte clovicek a azsnete si neco s ni thak i semnou ju????? thak pls jeste napis jesi hlasnes a pllllllllls dej mi ten hlasek mocinky pllllls je to pro me mrte dulezity jo pls moc te pls i proto takovejch radku budu ti sem pridavat komentiky vse co si reknes reknu o tvym blogu vsem co znam jen pls hlasni tam pro me neni to uplne zadarmo moc pllllllllls

2 Catherrina Catherrina | Web | 2. dubna 2008 v 20:43 | Reagovat

Lucíku, neplakej!!!:(((

Však ono se to nějak spraví. Zkus za ní třeba jít a říct jí, že tě mrzí, že se to vyvíjí takhle. Když jste byly takový skvělý kamarádky, tak jí to přeci taky nemůže být jedno! Třeba stačí jenom si popovídat. Rozebrat, co byla ta příčina toho, že jste se začaly takhle chovat. Možná, že si ani neuvědomuje, že ti tak moc ublížila a ty si možná neuvědomuješ, že jsi třeba řekla něco, co jí nebylo příjemný. Samozřejmě jí neznám a tebe znám jenom z netu, ale občas prostě člověk něco řekne a ani si neuvědomí, že to mohlo ostatním něco ošklivýho připomenout a tím jim ublížil... Nebo má nějaký starosti, co já vím... prostě to s ní rozeber a řekni jí, že tě mrzí, jestli jsi jí něčím ublížila nebo tak něco a že přeci nemůžete zahodit celý kamarádství za hlavu, zvlášť, když trvá tak dlouho a je tak pevný. Určitě to pochopí. Je blbost končit přátelství jenom kvůli takový prkotině! Navíc se za chvíli rozletíte každý do jiný školy, takže by to bylo dost smutný.

A k tomu táboru: Přijde mi, že je normální, abys jela s kámoškou na tábor... Jestli to Terka a Verča berou jako zradu, tak se jich zeptej, proč to tak vidí? Nebo jim řekni, ať s tebou jedou na ten tábor ony, že to tak bude nejlepší. Jestli ale nemůžou nebo nechtějí jet, tak by neměli pokládat za zradu, když Lucka (???) jet může.

To je tak jediný, co ti můžu poradit. Je ale docela blbý radit někomu, jak zachránit přátelství, když jsem to svoje zachránit nedokázala... Promiň, že nevím, co víc napsat.

Budu držet palečky, ať se ti to zase urovná!:)))

Tak buď v klidu,pust si nějakej hezkej film a nafutruj se čokoládou (je dobrá na nervy:-)). Zejtra to uvidíš v jiným světle!:)))

3 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 2. dubna 2008 v 21:39 | Reagovat

Já jsem tak ráda že tě s Mixie znám. Vy jste moje opora. Nevím jak to říct, ale jste pro mě fakt opravdový kámošky. Prostě i úplně zbytečný problémy se mnou řešíte. Moc si toho vážím a to myslím smrtelně vážně. Co bych bez vás dělala?

Já jsem s nima mluvila. Verče vadí, jak jsem na ní žárlila. Vždycyk jsme někdam spolu zdrhli, ale teď se prostě moc baví s ostatníma. Vím, že sjem sobecká, nejradši bych jí měla jen pro sebe... Ale teď je konec... Po takvýhle hádce to nepůjde srovnat. jak jsem řekla, naše přátelství bylo jiný. Proto se musí řešit jinak, jenže nevím jak...

Čokoládou... Kde jí mám vzít? Jdu si dát cukr s citronem :  )

Jo a... Zíra to v jiným světle uvidím, máš pravdu. Já svoje pocity prožívám a cítím až vždycky pozdě odpoledne. V tu chvíli si uvědomuju víc věcí. Před den je to jiný, cítím všechno jinak, ale ,,opravdový já'' se projevuje k večeru...

Děkuju ti Catherrino, jdi vážně kámoška... Moc jsi mi pomohla... Ani nevíš jak: )

4 Catherrina Catherrina | Web | 3. dubna 2008 v 7:22 | Reagovat

Ráda bych ti pomohla víc, než jenom napsat případný řešení problému! Jenže zvláštní přátelství se musí řešit zvláštním způsobem, kterej asi neznám... Jsem ráda, že ti to aspoň trošinku pomohlo!:))))

Vůbec nemáš zač - kamarádkám se přeci pomáhat musí!!!:)))))

5 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 3. dubna 2008 v 15:57 | Reagovat

Nemusí, ale je to dobrý=) Pomáhá to...=)

A už je to lepší, i když jsem ve škole dostala záchvat pláče a řasenka mi stekla až na kalhoty, takže je mám zničený...

Prostě jsem byla celej den smutná... A pak jsem po 4. hodině normálně šla na záchod a bulela jsem tam. Nevěděla jsem, že je hodina a učitelka za mnou poslala zrovna Veroniku... A já sjem před ní prostě jen stála brečela... Asi nevědela, že je to kvůli ní. Pak na hodině nějakej učitel do rozhlasu něco oznamoval a Vreča se tomu smála. A já jsem chtěla, aby se smála se mnou. Jako dřív... Jenže to nešlo, protoež je konec... Tak jsem znova brečela... Každou chvíli si víc a víc uvědomuju, co se stalo... Teď prožívám konec světa...

6 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 4. dubna 2008 v 14:44 | Reagovat

A je to tu, zase spolu mluvíme a já jsem nejšťastnější člověk a světě. I matikář si všiml že jsem se poprvý na jeho hodině usmála, a ne na chvilku=)

7 Catherrina Catherrina | Web | 4. dubna 2008 v 21:37 | Reagovat

Mám radost!:)))))

8 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 5. dubna 2008 v 2:19 | Reagovat

Větší než já určitě ne..=)

9 Catherrina Catherrina | Web | 5. dubna 2008 v 15:54 | Reagovat

:))))

10 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 5. dubna 2008 v 21:27 | Reagovat

:))))

11 Catherrina Catherrina | Web | 5. dubna 2008 v 22:37 | Reagovat

:-))))

12 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 7. dubna 2008 v 16:01 | Reagovat

:-))))

13 Anabella Black Anabella Black | Web | 7. dubna 2008 v 22:56 | Reagovat

Zlatí, bud v pohodě. Tohle se občas stává. Lidé si přestanou po čase  rozumnět. Začnou mít  jiné zájmy, jiné přátelé. Já jsem si tím taky prošla. Jestli je to opravdová kamarádka, tak to bude v pořádku a usmíříte se. A jestli ne, tak za tvoje slzy nestojí. Jinak s tím táborem souhlasím s Catherrin. Já bych taky nechtěla jet na tábor sama. A když ty dvě nechtějí, tak proč by sis nemohla vzít jinou kamarádku. Přijde mi to jako normální věc.

Doufám, že ti to dobře dopadne. Budu na tebe myslet...:o))

Nezapomeň, že úsměv na tváři hory přenáší.

Pa pa pa a drž se.

Anabellka

14 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 8. dubna 2008 v 18:52 | Reagovat

Už je to v pohodě Anabellko=) Ale děkuju, jsem ráda, když mám takovou podporu...=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama