
Big-Áčko
21. března 2008 v 16:07 | LUCKILY
Komentáře
Pěkné, ale docela sis to pokazila tou čarou vlevo. :(
Stalo se vám někdy, že jste něco vymysleli, a pak jste zjistili, že to samý vymyslel někdo jinej? Dám vám jeden směšnej příklad. Město andělů. Já ho nikdy neviděla, ale čím dýl ho dávaj, tím víc si řipadám, jako kopírantka... Sice jsem ten příběh ještě nenapsala,ale už jsem ho měla v hlavě. Teď mi tak nějak přijde ten film podobnej mojí povídce.... = (
To byl ten nejkrásnější film, co jsem viděla... Předčilo to i všechny historický filmy, Harry Pottery, i Listopadovou romanci, možná i Pána prstenů...
Bože tak to bylo úžasný... Já normálně brečim...
Tak to se mám na co těšit - dneska jsem si to nahrávala a zítra se na to chci juknout...:)))
Ne, ale to jen z toho důvodu, že jsem si to nahrávala. Dívala jsem se na Hodinu pravdy a taky to nebylo špatný... Akorát si nepamatuju, o čem to bylo...:))))
Je krásný a je vidět že je propracovaný. Fakt moc hezký ![]()
Čára, která odděluje menu od stránky... Koukni se v Nastavení do Menu, prohledej rámečky a zruš je, nevypadá to pěkně s tím. ;)
Ale jinak pěkný nápad. :)
Jo tááák! Jojo díky za připomenutí vůbec bych si toho nevšimla... =)
Už by to mělo být dobrý=)
Hl, viděli jste někdo někdy Petra Pana?
Já, jako malá. :)
Nechci rýpat, ale zápatí dej dolů a trochu ho zvětši. ;)
Aby sis nerejpla![]()
![]()
![]()
Kdo by koukal na zápatí? =)
Páni. Právě jsem dokoukala Město andělů a musím říct, že brečím, jako želva! Po dlouhý době jeden z mála filmů, který mě donutily k upřímnýmu, srdceryvnýmu pláči. Zanechalo to ve mně takový zvláštní pocit. Připadám si, jako kdybych po milionech let začala zase věřit. Vlastně jsem znovu začala věřit v anděli... Když jsem byla malá, tak jsem byla přesvědčená, že andělé být musí! Teď se mi moje víra vrátila. Ten film se mi vryl hluboko do srdce, kde zanechal své charakteristické znaménko, ve tvaru jizvy, která se nikdy nezhojí, jka to už s jizvami na srdci a duši bývá... Čím více o tom přemýšlím, tím více obdivuji herce, že to dokázali tak přesvědčivě zahrát. Bylo to sice zcela podle fantazie, ale ta nehoda na konci vše uvrhla do kruté reality - takový prostě život je... Nejkrásnější z celého filmu je ale stejně ta čirost a průzračnost jejich lásky. Tu upřímnou lásku, čistou a nezkaženou dnešním světem, tak tu bych taky chtěla poznat... Zvláštní, že většině lidí jde v dnešní době jen o vlastní pohodlý, což znamená vztah na úrovni "Sex bez citů". V tomhle filmu je to ale jinak a to mě na něm tolik přitahuje. Vzdal se všeho, věčnýho života a všech výhod, a to jen proto, aby se jí mohl dotknout, aby jí mohl cítit. Prostě jenom láska. Čistá, nezkažená a upřímná. Zkrátka nádherný film s velice zajímavým nápadem, který nutí k zamyšlení. K tomu skvělé obsazení, poutavá jemná, klidná hudba. Skvělý zážitek!:)))(Je možný, že jsem teď napsala něco úplně mimo, ale já se prostě potřebovala vypsat z toho, jak to cítím! Krom toho - podívejte se na hodina...:)))
Luc, k tvojí otázce, jestli jsme viděli Petr pan, tak já teda rozhodně jo a ne jednou - strašně se mi líbí, jak je to celý naivní a vůbec takový hezký... Jedna z mála zahraničních pohádek, kterou si klidně pustím dvakrát během dne...:))))
Hups... Promiň mi to, Luci, nějak mi to ujelo, ale aspoň tu máš 100%tní vyjádření k jednomu filmu a okrajový vyjádření k druhýmu filmu...:)))
Aspoň máš co číst!![]()
Dík... Ten Petr pan je krásnej i jako herec, teď je mu teda už víc asi 17 možná i víc a je děsně krásnej, takovej andílek, ten jeho úsměv a ty oči, musím říct, že hezčího kluka jsem nikdy neviděla...
Hele já vim, že hysterčim, to bude tím, že je pozdě, ale on k nám přijel bratranec a oni se s bratrem ožrali a někam šly a nic mi neřekli a já se bojim, že mi neodpovídaj na smsky... =(
Já nevim co mám dělat... Oni vůbec nic neřekli.. A uhlík ve vodnici ještě jakž takž funguje, a ještě nedopily božkov... Já mám strach.. =( Njesou ani v bytě, ani na chodbě... =( Já vůbec nevim co mám dělat..
Ani je neslyším venku. ani z balkonu ani z oken...
Víte co? Oni šli normálně ven a nic mi neřekli, pak tam narazili na nějakýho týpka azdrhli, jenže bratránek e ztratil a vůbec to tam neznal, takže šel z barrandova až na zličín, a to neměl ani mobil... Brácha přilez domů a prej: ,, hOnza tu nneni?'' Ty vole a šel ho hledat. Asi po hodině honza přišel dom a já napsala bráchovi, že už honza přišel. A Honza ještě vesele vykládal, jak mu nějakej typ dal cígo v tramvajovym tunelu. Já měla nervy v hajzlu, to neni možný, jak mám debilní rodinu...
Ježíš, tak to bych je musela oba dva zabít!:)) Aspoň, že přišli, předsatv si, že by je třeba napadlo někde přespat - to by bylo o dost horší...
Páni to je zase debata.... Mno hlavně že se našel :))
Ty vogy a já jim udělám královskou snídani a oni jen: ,, Dík už můžeš vypadnout''
To je moje rodina... =(
Já bych jim tu snídani zase hezky rychle vyrvala z rukou a dodala bych něco jako: "Nevím, za co děkujete, ale když se vám chce...":))))
Taková nejsem, já jsem to neřešila... Jen jsem byla naštvaná...
Já taky nejsem nijak šíleně urážlivá, nebo jak to mám nazvat. Jenom občas dostanu takovej záchvat z toho, že když něco udělám a strašně se snažim, tak to nikdo neocení... Taky samozřejmě ne pokaždý, ale když mi někdo neřekne ani jedno slůvko, když se třeba dlouhou dobu snažím, tak to ne...
Já vždycyky něco udělám a řeknu: ,,Tak a teď mi poděkuj, abych mohla jít'' Už se asi měsíc nerozčiluju, kvůli takovejm věcem.. Prostě mě to přestalo bavit...
Však mě to taky nebaví - mě to jenom vadí!:))))
Mám nápad - rozšíříme debatu na něco záživnějšího.:))
Tak třeba... Jak to vypadá s povídkama?:))))
Moc se mi líbí ta barva!:))) Samozřejmě nejenom ta, ale i celý nový lay je moc hezký, jako vždy...:))))