Tak po hodně dlouhé době sem vkládám článek. Básničku, kterou jsem napsala už dávno, ale našla jsem jí až teď. Tak je tu. Na nové povídce pracuju sice už 3/4 roku, ale bude tu do 1.1.08, - moje novoroční předsevzetí....
Pro co je žít?
Pro co je jíst?
Pro co je jít ke skále a skočit?
Kde je tvůj smích?
Už dávno stich.
Kde je ten lesk,
co mělas v očích?
Kde jsou ty oči?
Snad pod víčky?
A víčka?
Ta bolestně sevřená.
A jejich paní?
V koutě složená
a v srdci zlomená.
Pro co je jíst?
Pro co je jít ke skále a skočit?
Kde je tvůj smích?
Už dávno stich.
Kde je ten lesk,
co mělas v očích?
Kde jsou ty oči?
Snad pod víčky?
A víčka?
Ta bolestně sevřená.
A jejich paní?
V koutě složená
a v srdci zlomená.
moc pěkná básnička, smutná a depkoidní, jak to (ne)má být! :)