Tuhle básničku jsem napsala právě.... teď! Mě se líbí, nevim jak vám. Prosím o komentáře...
Ššš…
Šeptávals mi do vlasů,
Protkaných zlatou nití,
Když jsem byla smutná a plakala.
Ššš…
Vždy obdivoval si mou krásu,
A slibovals mi, že tu pro mě budeš,
Dokud nebudu v náruči morfeově.
Ššš…
Tak kde jsi, když nemohu spát?
Chci křičet a zároveň plakat…
Do ticha které se zde rozlévá,
A i přes klid bolí uši…
Ššš..
Vím kde jsi lásko,
A proč se nesmíš vrátit,
Už nebudeš mi šeptat,,Ššš.., zlatovlásko''
A ve spaní mě chránit.
Ššš…
Co mi na tomto světě zbývá?
Jen slzy stékající po tvářích.
Plamen života a lásky pohasíná,
Zemřít pro lásku není hřích…
Ššš…
Jen se podívej, už se stmívá,
Světlo odchází, tma přibývá…
Pak že smrt je slabší, než ty, lásko!
Ššš smrti!
Neboj Krásko,
jen spi, jsem s tebou.
Miluji tě, a vždy budu…
Slibuji…
áá to bylo krásné..nedivím se ti, to bylo asi tvé nejlepší dílo..