Takže sem vkládám první článek s obsahem mých hemzů =) Asi jsem fakt Ninja =) Básnička, která se mi hrozně líbí. Napsala jsem jí už dávno. To jsem jednou takhle měla depku, procházela jsem předsíní a schodila ze stěny usušenou růži, no a pak to bylo =) Byl k tomu i obrázek, ale nevěděla jsem jestli by se mi zobrazil. =) Tady to je:
Nikdy nezapomenu
Každou noc jsem tě vídal a usmíval se na tebe
Ale ty ses nikdy nepodívala na nebe.
Tvá vůně mne vždy omamovala ale krása mnohem více,
Vždy viděla si v kaluži jen odraz trochy světla od měsíce.
Nestačilo to k tomu abys pochopila ,
Jak si můj život nevědomky v utrpení proměnila.
Část mého srdce rozervala,
v zármutku a v kaluži slz si mě zanechala…
Ty, rudá růže si nikdy nepomyslela,
Že bys někdy z tohoto světa odešla…
Já jsem nesmrtelný a budu žít věčně,
Každá růže však jednoho dne zvadne.
Ač máš trny a pícháš,
Už nikdy se vzduchu nenadýcháš…
V den své největší krásy si byla ustřižena,
A do svého království ses již nikdy nevrátila…
Do nádherné vázy tě květino dali,
a na okno pro svou krásu vystavili.
Chtěl bych abys stále žila,
A mne z celého srdce milovala…
Nejde to já vím, přál bych si zemřít,
Abych se tvé smrti nemusel dožít…
Když si uvadala, byla to poslední chvíle kdy jsem tě viděl,
Ale nikdy jsem na tě nezapomněl.
Přál bych si zapomenout,
Ale je to nemožné,
nejde to…
Zůstaneš vždy v mém srdci…
Kdo jsem???
Já jsem ten, o kterém ona nevěděla ,že ji miluji…
no to se mi líbí... na začátečníka - plomin - vážně dobrý! připomíná mi to - proč neptej sa - orinetální pohádky...