7. srpna 2007 v 11:24 | LUCKILY
Takže vkládám další kapitolu. Zatím se mi ta povídka nějak nazamlouvá, ale do budoucna plánuju mega buzerování Malfoye. =) Tak zde...
Marika zůstala přes noc na ošetřovně. Bylo jí úžasně. Bylo to tak neuvěřitelné! A navíc.. Bála by se tu, kdyby to neznala z knihy… Ale teď… Ví všechno… Kde je kuchyň, Tajemná komnata, Komnata nejvyšší potřeby, ložnice. Jediné co jí trochu děsilo bylo chodit na záchod. Když byla na ošetřovně šla si na záchodky a když se dostala na schodiště, tak začalo měnit své místo. Byl to nepopsatelný šok. A taky co museli zdejší zdi shlédnout? Čeho byli svědkem? A obrazy které se hýbali! Celé Bradavice byly tak zajímavé! Dala si předsevzetí, že v noci procourá celý hrad. Od prvního do posledního patra a možná se podívá i na okraj zapovězeného lesa, nebo chodbou Jednooké čarodějnice do sklepa Medového ráje a dál do Prasinek…
Ráno, když jsem se probudila, skrz okna ošetřovny na mě svítilo ranní slunce.
Usmála jsem se a začala se oblékat do svého mudlovského oblečení.
Ranní tabule ve velké síni byla ještě rozmanitější a chutnější než popisovala Rowlingová očima Harryho. Všechno jídlo bylo výborné. Ne, že bych ochutnala všechno, bylo toho příliš moc.
Jelikož jsem si přivstala, u Zmijozelského stolu jsem seděla pouze já a nějaký chlapec s dlouhými černými vlasy, který si četl knihu. Bylo načase poznat někoho jiného než nebelvírská kvítka.
Přistoupila jsem k chlapci.
Ctěla na sebe upozornit.
,,Ehm ehm!'' Chlapec se na mě ani nepodíval. Možná že je hluchý. Už jsem se neobtěžovala citoslovci a rovnou jsem si vedle něj sedla.
,,Ahoj, já jsem Marika, ale můžeš mi říkat Em. Co čteš zajímavého??''
Chlapec se zamračil a dělal že mě přeslechl.
,,Hej, mluvím s tebou, tak se na mě alespoň podívej!'' řekla jsem zlostně. Mizera nevychovanej!
,,Hm, co chceš?'' Otočil se na mě beze zájmu.
,,Jen jsem se chtěla představit. Co čteš?'' Teď už jsem byla o poznání klidnější, i když mě vytáčel ten nezájem z druhé strany.
,, Nic co by tě mělo zajímat. Co ty tu vlastně děláš? Nikdy jsem tě neviděl '' řekl suše.
,,Jsem nová a..'' Věděla jsem, že mě budou Zmijozelští nenávidět, když to budou vědět, ale nemohla jsem si to nechat ujít. Chci, aby mě nenáviděli.
,,Jsem z mudlovské rodiny a přestěhovala jsem se z Francie, kde jsem studovala na Akademii v Krásnohůlkách.'' řekla jsem a čekala jeho reakci.
,, Ty si šmejdka?'' řekl naštvaně.
,,Co prosím?'' dělala jsem blbou.
,,Si mudla,špinavá,nečistá krev!!'' odsunul se kus od ní. ,, Co děláš tady u Zmijozelského stolu?!?''
,,Sedím, nevidíš? A máš dobrý postřeh, jak si přišel na to,že jsem nečisté krve? Věstec?'' snažila jsem ho naštvat.
,,Ty si ale kráva!''vstal od stolu a odcházel ze síně.
,,Hej, počkej, ani nevím jak se jmenuješ! A taky co čteš! To jsem ale hloupá, nenechala jsem tě najíst, ó promiň!'' zakřičela pobaveně přes celou síň, ale to už byl pryč.
Někteří studenti se za Em otočili.
Náhle se ozval chlapecký smích. Do síně vkročila známa čtyřka nebelvírčat.
Šli se posadit k Nebelvírskému stolu, když se Sirius podíval k tomu Zmijozelskému a spatřil tam Mariku. Ukázal na ní prstem a něco řekl kamarádům. Všichni co si sedli zase neradi vstávali. Petr, James, Sirius a nejspíš Remus šli k Em. Přisedli si.
První promluvil Sirius.
,,Hele Mariko, nespletla sis stůl? Nebelvír je támhle''ukázal na druhý konec síně. Marika nevěděla co říct. Na tohle nemyslela.
,,Víš, Sirie.. Já jsem si sem sedla dobrovolně. Chci poznat Zmijozelské.'' řekla opatrně.
,,Cože?'' řekl nechápavě.
,,No, to víš. Ale myslím, že jsem se s jedním skamarádila'' řekla jsem potěšeně.
,,Hm…'' bylo vidět, že se to Siriusovi moc nezamlouvá.
,,A hele, viděli jsme Snapea. Nevíš co mu je? Vypadal dost naštvaně'' řekl s úsměvem.
,,To byl Severus Snape? No jo, já jsem ho trochu buzerovala, takže bude do oběda hladový, teda jestli si vedle něj na ten oběd nesednu a taky na večeři. To by znamenalo že zamře hlady.'' řekla jsem spíš jako vtip.
,,Hm.. To by bylo super, zbavit se toho zmijozelskýho zamaštěnce'' řekl s nenávistí v hlase.
,,No nic, já jdu, mám jinou práci na starost.'' řekl James a kráčel si to k Nebelvírskému stolu přímo k Lily Evansové, jak jsem poznala podle zrzavých vlasů a výrazně krásných zelených očí.
,, No, my už taky musíme'' pronesl Sirius.
,,Tak čest Blacku a spol…'' řekla jsem trochu sklíčeně.
,,A dávej si bacha na zmijozelský, jsou to parchanti. Z týhle koleje vyšli ty nejhorší kouzelníci a čarodějky.''informoval mě Sirius. Samozřejmě jsem to věděla.
Takže to by vážně Snape? Docela pěknej kluk.. Že bysme ho trochu předělaly? Myslela jsem, že lidi přeháněj, že má mastný vlasy, ale je to tak. A určitě nejsou od přírody. To má schválně? Chce odpudit dívčí populaci. Tak mu ty vlásky umyjem. A nebo ho donutíme aby si je umyl, což? Mumlala si s úsměvem.
Tu se do Velké síně vřítila skupinka studentů a zamířila přímo k Zmijozelskému stolu.
Různě si posedali a zaměřili pozornost na Em.
,,Šmejdka?'' zašeptala jakási holka, která kdyby neměla ten neupřímný pohled, byla by určitě nejkrásnější na škole. Měla dlouhé blond lokny a tmavě modré oči
,,Hej šmejdko, co děláš u našeho stolu?'' řekl naštvaně Lucius Malfoy! Určitě!
,,Marika, těší mě. Sedím tu nevidíš?'' řekla s milým úsměvem.
,,Padej odsud!'' řekl Lucius se známkou opovržení a zhnusení.
,,Ale no tak, Lucíku, přece se sem vejdeme všichni, což? A taky bys mohl představit své kamarády?'' řekla jsem sladkým nevinným hláskem.
,,Huso, vypadni, nemáš tu co pohledávat, tohle je zmijozelskej stůl a ty si šmejdka!''
,,Ó tak ty nás nepředstavíš? Tak to udělám já. Tohle bude nejspíš Belatrix Blacková, sestřenka Blacka? No vy se musíte mít rádi. Lucius Malfoy. Okouzlující aristokrat. tohle bude Rudolfus Lestrange'' všichni na mě čumili jak puci. Krásný pohled ,,A nakonec Narcissa Blacková, nou koment. Povedená partička.''
,,Jak se opovažuješ brát naše jména do tvých nečistých úst, šmejdko! A jak můžeš znát naše jména?'' řekla naštvaně Bella.
,,Ale Bello, to neřeš, to bys nepochopila. Každý ví něco. Mimochodem, máš krásný vlasy, co používáš za šampón? Jestli jste kamarádi, půjč ho Severusovi, prosím. Je fakt, že by do budoucna ušetřil na oleji a byl by to boháč, ale nikdy by neměl manželku a potomky. Jinak je to hezkej kluk.'' parádně jsem si to vychutnávala.
,,Tak dost!'' Zařval Lucius Malfoy. Nevim kdo si, ale nebudeš tu sedět!''
,,Ale snad ti neruply nervy Luci? Samozřejmě že odcházím, přece si nemůžu dovolit zkazit ti den. To by bylo hnusný. Stačí, že jsem ho zkazila Snapeovi. Chudák, ani nesnídal. Ale vám snídani už neodepřu, je to start do nového dne, pane.'' zasalutovala jsem mu a odcházela z Velké síně s úsměvem na rtech do zmijozelské společenské místnosti. A jelikož byl víkend, šla jsem si ještě číst. To bych totiž nebyla já, abych nešla zbytečně do ložnice, a odtamtuď do knihovny. =)
jet o fakt super, tak kdy bude další kapča
mám taky jednu povídku, tak jestli chceš, tak mrkni=))